Obce: Jablonecké Paseky

Sboru: 1885-1944   1945-1989   1990-součastnost   Představitelé hasičského (požárního) sboru   Seznam členů hasičského sboru z roku 1947

Z historie požární ochrany

Jedním z nejdůležitějších objevů lidstva je oheň - zdroj tepla a světla. Za tisíce let existence lidstva se člověk naučil oheň ovládat. Přesto se mu však někdy vymkl z rukou a tak se stávalo, že docházelo k požárům. Proto již v dávné historii nacházíme první stopy organizovaného boje s ohněm. První protipožární opatření v Římě pochází z roku 21 před naším letopočtem. Bezpečnostní oddíl tvořili otroci vybavení uniformou, přílbou, žebříky, bouracím náčiním, vědry na vodu, metlami a stříkačkami (pravděpodobně jednoválcové pumpy). Požární útvary ve starém Římě se stále zdokonalovaly. V dalších stoletích vývoj požární ochrany zaostával. Šlechta bydlela na hradech a zámcích a neměla zájem na ochraně vesnic a měst. Hasební zásahy byly proto také značně primitivní. Jednotlivé řemeslnické cechy měly za povinnost dodat určité množství nářadí a určitý počet lidí. Majitelé koní museli poskytovat spřežení na dovoz vody a nářadí. Velmi přísně se trestalo rabování při ohních. Požární technika se vyvíjela pomalu. Doprava vody byla vždy obtížná. Z počátku se k nám dovážely požární voznice (lejty) francouzských a německých typů pro dopravu 200 až 400 litrů vody, jednopístové ruční stříkačky i další nářadí. Teprve koncem 18. století nahradila dovoz domácí výroba. V 19. století se již objevují dvoukolové a čtyřkolové ruční stříkačky. To se již také v našich zemích objevily první pokusy se zakládáním českých sborů dobrovolných hasičů. V roce 1864 tak vznikl první český hasičský sbor ve Velvarech. Po roce 1864 vznikají další sbory. Přijetím a schválením jejich stanov začíná organizovaná činnost hasičstva v českých zemích.